Walk The Line

Film nese název jednoho z úspěšných songů „muže v černém“ Johnnyho Cashe. Charismatický kytarista s temným hlasem a schopností vyprávět příběhy byl v 50 a 60. letech v USA ale i ve světě uznávaný stejně jako hvězdy typu Elvise Presleyho, Raye Charlese či později Boba Dylana. Walk the line není typickým životopisným filmem a neklade si za cíl jen nostalgicky vzpomínat na před 2 roky zemřelou hvězdu světové hudební scény. Film je prostě a jednoduše zajímavý a divácky atraktivní, a to i třeba pro posluchače rapu, techna či dechovky. Vždyť koho by nezajímal příběh člověka, který se dostal na vrchol hudebního nebe, stal se lovnou zvěří zástupů fanynek, žil nevázaným životem hudební star a to vše provázeno hektolitry alkoholu, tunami drog a vše okořeněné romantickým happyendem?

Příběh začíná ještě za války, kterou tráví malý Johny na farmě svého despotického otce. Ne příliš šťastné dětství definitivně končí, když umírá jeho o málo starší bratr, se kterým si byl blízký. Smrt bratra a nepříliš povedený vztah s otcem jsou i témata, která se odráží v jeho písničkářské tvorbě a vlastně i osobním životě.

Následuje střih a již dospělý Johnny Cash v podání téměř stejně charismatického Joaquina Phoenixe odchází na vojenskou službu do Evropy. Po jejím absolvování se žení se svojí dívkou. Přichází stěhování do vlastního domu, poté samozřejmě děti a ve volném čase hraní s amatérskou skupinou. Ale manželka, vcelku logicky, nemá příliš pochopení pro jeho nadšení z muziky. Rodina potřebuje hlavně peníze a ty zatím nepřichází. Cash se ale nevzdává a dostává šanci předvést své umění v malém nahrávacím studiu. Nejprve zkouší gospel, který je smeten ze stolu, protože by se příliš neprodával. Druhým songem už si ale získává přízeň majitele nahrávacího studia a sen se stává skutečností.



Zhruba v polovině 50. let nahrává svou první desku a začíná jeho hvězdná kariéra, která bude trvat s různými přestávkami téměř další půlstoletí. Rozjíždí se první turné a s nimi přicházejí již zmíněné zástupy fanynek, hektolitry alkoholu, tuny drog a různé divoké kousky, které s tím souvisí.

Na jednom z prvních turné potkává svojí femma fatale, zpěvačku June Carter (Reese Whitherspoon), která se připojuje k jeho kapele. Kariéra se slibně rozjíždí, jeho songy se umísťují na prvních místech hitparád a peněz je také dost. Mimo jeho neustálé a neúspěšné snažení o zpěvačku June šlape vše jako na drátkách. Leč v osobním životě to enffant terrible Cashovi příliš nefunguje a odchází od něj manželka i s třemi dětmi. Důvodů je mimo jeho „neodmítavého“J přístupu k fanynkám i závislost na drogách, kvůli které je později i zatčen a uvržen do vazby. Pro jeho nespolehlivost jsou ukončena i turné. Po těchto životních prohrách se dostává Cash na mizinu a hledá opět pochopení u své osudové ženy - zpěvačky June. Tady přichází onen slíbený romantický happyend a ona mu pomáhá se ze závislosti dostat. Daří se jí to a po dalším odmítání si nakonec Cashe v druhé půli 60. let bere za manžela. Uzdravený Cash začíná svou druhou životní etapu a první koncert směruje do věznice. Nahraná deska z tohoto „turné“ se stává jednou z nejúspěšnějších v jeho kariéře…



Walk the line není jen filmem o hudební star, alkoholu, drogách a povolných fanynkách. Příběh Johnnyho Cashe je mj. rovněž o „obyčejném“ člověku, který dostal druhou šanci a dokázal jí využít . To se každému nepovede. Myslím si tedy, že film můžu doporučit posluchačům všech žánrů. Já sám si při psaní těchto řádků, ač se asi nestanu jeho věrným fanouškem, jeho CD poušťím. Neviděl jsem sice úspěšný film o Ray Charlesovi, ale tenhle kousek mu bude určitě konkurovat. Mj. také díky výkonům obou herců v hlavních rolích.

Oficiální web

Odkaz na bonton

Odkaz na IMDB

Hodnocení: 8/10

Josef Provazník