Venuše

Letošní Letní filmová škola měla jako jedno ze svých témat Člověka a stáří. Touto sekcí se táhlo jasné poselství, které říkalo něco jako: „Ano, jsme staří, ale chceme žít naplno až do posledního vydechnutí.“ V každém snímku se postavy se svojí situací vyrovnávaly po svém.

Někteří začali cestovat, jiní hledali oporu v přátelích a další se rozhodli vzdorovat tíživé situaci černým humorem. Všechny tyto způsoby řešení jsou v zásadě relativně obvyklé. Avšak objevili se i tací, jejichž stáří vypadá velmi nekonvenčně. Totiž na stará kolena se jim začala zapalovat lýtka. Jako by svůj věk vůbec nebrali vážně a bezstarostně se jali věnovat činnostem typickým pro jedince o několik dekád mladších.

Poklidné stáří herce Maurice (Peter O'Toole) naruší žena. I přes úctyhodný věk mu zdraví přeje, takže si žije velmi dobře, doposud zůstává aktivní a věnuje se herectví. Jeho přítel Ian (Leslie Phillips) takové štěstí nemá. Má problémy vést fungující domácnost, protože na to fyzicky nestačí. Tahle nemohoucnost ho přinutí obstarat si do domu pomocnici – svoji mladou neteř. Ian je z mladé dívky Jessie (Jodie Whittaker) u vytržení a příliš s ní nevychází. Maurice si vede o poznání lépe. Vcelku snadno si získá její sympatie a pomaličku se pokouší s ní navázat jakýsi neformální vztah.

Ano, jestli vám obsah Venuše připadá kontroverzní, tak nejste daleko od pravdy. Co by se taky dalo čekat od dvojice režiséra Rogera Michella a scénáristy Hanifa Kureishiho. Pokud pracují tito pánové společně, tak se můžete spolehnout, že to bude velmi nestandardní podívaná. Toto už je jejich třetí společná spolupráce. Sešli se při práci na televizní sérii Budha z předměstí a celovečerním filmu Matka. Film Matka vyvolal velké pobouření, kvůli svému provokativnímu obsahu. Film pracuje s tématem vztahu ženy a muže s velkým věkovým rozdílem. Ve Venuši je jakoby naschvál věkový rozdíl ještě výraznější, ale role muže a ženy se prohodily. Jen pro úplnost, Michell není jen tak nějaký prvoplánový provokatér. V minulosti se věnoval i žánrům jiným (např. Notting Hill). To se však nedá říct o scénáristovi Kureishim. Z jeho pera vzešel scénář k zřejmě nejkontroverznějšímu britskému filmu vůbec – Intimita.

Ačkoli Venuše pojednává o velice vážném tématu, atmosféra filmu je téměř po celou dobu velmi pozitivní a odlehčená. Zhruba tak dvě třetiny filmu sledujeme spíše komediální film, který je naprosto přeplněný vtipnými scénami s charakteristickým anglickým humorem. Zbytek filmu potom autoři hrají na podstatně dramatičtější strunu, což daleko více koresponduje s námětem. Já za sebe musím říct, že mi ona lehkost rozhodně nepřipadala nepatřičná, ba právě naopak, velmi mi tam vyhovovala. To však nemění nic na faktu, že konečné vyznění je přeci jen velmi smutné.

Peter O'Toole v roli Maurice nezklamal. Podařilo se mu naprosto perfektně vtisknout svojí postavě ono dětinské bláznovství, které Maurice ovládá a žene dál (O'Toole si vysloužil nominaci na Oscara). Jeho herecký protějšek si však taky nevede špatně. Jodie Whittaker je nejen perfektně typově obsazená (oplácané a nepříliš přitažlivé děvče jako by z oka vypadlo běžným britským slečnám), ale tvoří odpovídající protipól jejího obdivovatele. Zatímco on je pozorný, klidný a charismatický, ona je vulgární, drzá a laciná.

Venuše je film opravdu pro každého. Každý si v něm něco najde. A přestože je závěrečná pasáž docela zdlouhavá (jinak nemám skoro co vytýkat), tak byste ji rozhodně neměli vynechat. Pokud navíc chystáte podnikat podobné pokusy jako Maurice, tak Vám může posloužit jako inspirace.

8/10

Michal Polák