V Bruggách
{etRating 5}
Martin McDonagh bude známý především těm, kdo navštěvují divadlo. Někteří z vás se nejspíš osypali z představy ztichlého sálu, kde se nesmí esemeskovat, pokládat si nohy na protější sedačku nebo chroupat pop-corn a srkat colu. Věřte, že McDonaghova dramata vás v pohodě položí, aniž by k tomu bylo potřeba velkého plátna.
Každopádně, náš oblíbený irský drsoň si teď ozkoušel i celuloid a hned na začátek s radostí říkám, že se mu to povedlo.
V Bruggách se zcela drží McDonagovského konceptu. Černočerná gangsterka plná násilí a humoru – jestli se vám teď vybavil Vinnie se svým „na vašich pistolích je z boku napsáno replika, na mý Desert Eagle 0.40", jste blízko. McDonagh ale ve všech směrech míří trochu hlouběji. Během dvaceti minut se ponoříte do nitra obou hlavních zabijáčků (Colin Farrell – ano, děvčata, plesejte, a dokonalý Brendan Gleeson). Ti odjeli do malebného belgického městečka údajně na další rutinní kšeft. Starý Ken si užívá místní pamětihodnosti, otrávený Ray se ve chvílích, kdy nebalí belgičanky, sžírá vlastním průšvihem (spoiler alert, stačí vám vědět, že se střílelo v kostele). Když od svého cholerického, ultrasprostého šéfa Harryho (Ralph Fiennes) dostanou telefonát s instrukcemi, rozjede se pořádné drama. Zdaleka nepůjde jen o nějaké „kdo s koho", McDonagh si nevystačí jen s "ritchieovsky vtipnou" zápletkou. Daleko víc vás bude zajímat vztah všech postav, jak se otcovský Ken vypořádá se svojí novou rolí, jak se Ray popere se svým svědomím. A proč to proboha všechno vypadá jako konec světa.
Hluboko topit se budete v celkové atmosféře. Malé Bruggy jsou zřejmě nejlepší jeviště, jaké kdy McDonagh měl. Místo ramp, balkónů a paravánů používá jednu věž, přilehlé náměstí, most a malebný hotýlek. Tahle úspornost stačí. Abychom si to ujasnili - Praha má možná nějaký ten genius loci, ale ve filmu? Bruggám nesahá ani po kotníky. Spořivá povaha dramatika se projevila i v akčních scénách a zase to znamenalo jedinečný zážitek. Žádné bruckenheimerovské exploze, hořící pneumatiky, ani auta vybuchující o helikoptéry. Stačí pár pistolí, na noční město pomalu se snášející sníh a v temných uličkách pobíhající Colin Farrel s Ralphem Fiennesem v patách.
Nejspíš právě na té zmiňované akční scéně je nejvíc vidět, jak si McDonagh představuje zpracování vlastního materiálu. Vizuálně perfektní gradace vychází ze středověkého obrazu o apokalypse. Ten se vám mimoděk na pár vteřin ukáže na začátku filmu, tady si na něj s hrůzou vzpomenete. Ano, McDonagh umí perfektně rámovat a nechybí mu přitom samozřejmě smysl pro ironii.
U hereckého vedení je vidět, že čeští režiséři svému irskému miláčkovi rozumí. Vetchého Katurjan (Pan Polštář) a Farrelův Ray si způsobem hraní nejsou zas tak daleko, i když to zní jako sci-fi. Na Farrela se sice zpočátku budete zlobit, že se nemůže rozhodnout, jestli být blbec, frajer nebo ufňukánek, nakonec vás ale o svém umu přesvědčí. Gleeson je dokonalý podobně jako v „Generálovi", o Fiennesovi ani mluvit netřeba. I ostatní herci vás budou moc bavit, za všechny jmenujme „midžita" Jordana Prentice. Ano, lilipután je v tomhle fantasmagorickém světě Brugg hořkou třešničkou na dortu.
Jonáš Zbořil