Recenze
{etRating 4.5}
Zasloužilý filmový veterán Clint Eastwood natočil příběh matky, které se jednoho dne ztratí z domova malý syn, podle skutečných událostí. A jak už to u podobných námětů bývá, právě proto, že tenhle případ se v kalifornském Los Angeles na sklonku dvacátých let dvacátého století, opravdu stal, tak nemá ani za mák důležitosti otázka, jakže to celé dopadne. Po dlouhé době se totiž na plátna našich kin dostává skvostný doklad toho, že nikoli jen cíl, nýbrž i cesta k cíli může být zdrojem chytré filmařiny.
Add a comment
{etRating 3}
Jak napsat zajímavou recenzi na zcela nezajímavý filmu? Přiznávám, že nad touto otázkou jsem si lámala hlavu velmi dlouho. Po přečtení spalte je dalším filmovým počinem sourozeneckého dua Ethana a Joela Coenových. Bratrů, jejichž filmy jsou opěvovány synonymy jako skvostné, bizarní či například kultovní. Bohužel, jejich poslední snímek hýří pouze hvězdným obsazením a neuvěřitelným sebevědomím, nicméně neoprávněně.
Add a comment
{etRating 2.5}
23. července roku 2001 je vám dvanáct. Nervozně si obléknete tričko, kalhoty a nemotorně se vypotácíte z bytu. Je něco po 9. hodině a vy si jedete si koupit novou počítačovou hru. V prodejně vybalíte patnáct set korun, kvůli kterým jste musel 2 týdny pracovat. Transakce proběhla, ale stejně tomu pořád nemůžete uvěřit. Držíte v ruce zbrusu novou kopii videohry Max Payne. Na dalších 72 hodin jste se ztratil z povrchu země, vzpomínate? Máte-li kolem sebe někoho z věkové skupiny 20 až 25 let, určitě si velmi snadno vzpomene na několik probdělých nocí, které strávil ve společnosti anděla pomsty.
Add a comment
{etRating 3}
Hned v začátku své recenze se potencionálním čtenářům čestně přiznávám, že tento snímek byl mým prvním kontaktem s Greenawayovou tvorbou. Holt napsat recenzi připadlo mně, tak se aspoň pokusím dát jí dle svých možností co nejvíc...
Add a comment
{etRating 4.5}
23. listopadu 2006 svět obletěla zpráva, že bývalý agent FSB (ex-KGB) Alexander Litviněnko zemřel v Londýně na otravu radioaktivním poloniem-210. Ne moc příjemné záběry holohlavého, na kost vyhublého Litviněnka mám pořád ještě v živé paměti, akorát jsem tehdy pramálo chápala, proč se kolem jeho smrti strhl takový povyk. Říkáte si, v té branži to tak prostě asi je, oko za oko a hotovo...
Add a comment
Druhá světová válka je jedním z nejoblíbenějších filmařských témat. Je ovšem propastný rozdíl v tom, jak se na ni dívají režiséři zámořští a evropští. A mezi režiséry evropskými ještě více vynikají tvůrci středoevropští. T o dokazuje i Andrzej Wajda, slavný polský režisér, který ve svém nejnovějším filmu popisuje masakr, během něhož zemřel i jeho vlastní otec.
Add a comment
{etRating 4}
Po 2 letech se další snímek Susanne Bier (Bratři) dostává i na plátna našich kin. Po shlédnutí tohoto filmu se nejspíš neubráníte jeho porovnání (znamínko = se vylučuje) s o něco starším a slavnějším dílem dogmatika Vinterberga - Rodinná oslava. I když zápletka tohoto filmu není tak šokující jako ve Vinterbergrově podání (a může vám vyznít trochu jako telenovela), o to víc je bližší divákovi a jeho životním zkušenostem, se kterými se snadněji identifikuje.
Add a comment
{etRating 2}
Plakáty na Sirotčinec visí všude po městě už dobrý měsíc a já pořád nechápu, proč vlastně. Neznámá španělská herečka v upnutém kostýmu vychovatelky civí na kolemjdoucí a slibuje velkou duchařinu. Ten pán v produkci, jehož jméno svítí v záhlaví plakátu udělal pro svého chráněnce v režii opravdu velkou službu…být na jeho místě, pod tenhle materiál bych se fakt nepodepsala… Jestli se totiž octnete v kině a budete čekat, že se vám od samé hrůzy zježí chlupy na zádech, počítejte s tím, že to přijde až nakonec, když si uvědomíte kolik jste vyhodili za lístek.
Add a comment
Strana 3 z 37