Speed Racer
{etRating 4}
Ptát se před deseti lety, jestli znáte bratry Wachowské, by asi byla hloupá otázka. Tahle dvojice se jen tak odnikud vynořila a uštědřila filmem Matrix nesmlouvavé KO všem filmovým divákům všude na světě. Přidali sice ještě dva díly, které ale víc potěšily producenty než samotné diváky. Potom jakoby nic opět zmizeli neznámo kam. Tedy do chvíle než se u našeho západního souseda začalo šuškat, že bratrské duo u nich něco peče.
Jako první určitě každému fanouškovi naskočí otázka, čím se nás chystají ohromit tentokrát? Odpověď zaručeně vykolejí kde koho. Wachowští totiž zavzpomínali na svoje dětství v 60. letech, kdy jim naprosto učaroval předabovaný japonský seriál Mach Go Go Go, který šel do éteru jako Speed Racer. Ten pojednává o závodní rodince, která žije v trochu surrealistickém a stylizovaném světě a žije automobilovými závody. Zkrátka a dobře cyper punk sci–fi střídá dětský film. Pro nevěřící čtenáře pro jistotu ještě jednou - DĚTSKÝ FILM.
Film nedisponuje nějakou komplikovanou zápletkou. Rodina Racerů žije závoděním, které jim jde nejlépe. Syn Rex je výborný závodník, který vyhrává, co se dá. Závodní stáje se o něj mohou potrhat, ale on je nadále věrný svojí rodině. Jak už tomu ve sportu bývá, s úspěchem vždy přichází nevraživost a pomluvy, díky nimž je Rex pod čím dál větším tlakem, což vyústí nehodou v ledových jeskyních, které se mu stanou osudnými. Rodinu Racerů tragédie hluboce zasáhne, ale Rexovo místo zanedlouho zastoupí jeho talentovaný bratr Speed (Emile Hirsch), jehož ambice sahají ještě mnohem výš.
Už na první pohled diváka ohromí neuvěřitelné spektrum barev. Wachowští na natáčení využili nový model HD (Vysoko rozlišovací) kamery, která jim umožnila, aby byly záběry co nejostřejší, nejsytější a hodně lesklé. V tomto směru se Speed Racer nedá srovnat s ničím, co jsme doposud viděli. Nejbližší mi připadá Charlieho továrna na čokoládu. Nicméně v tomto srovnání působí Charlieho továrna jako slabší příbuzný. Těžko se to popisuje slovy. Opravdu je to potřeba vidět na velkém plátně.
Výpovědi tvůrců dávají najevo, že filmem chtějí zabodovat mezi všemi věkovými kategoriemi. Výsledky v Severní Americe jsou zatím nedostupné, ale myslím si, že Speed Racer má opravdu výrazně našlápnuto. Děti potěší vtipný a nenáročný lehce stravitelný příběh, puberťáci budou zírat s otevřenou pusou na skvělé akční scény a dospělí mohou žasnout nad neuvěřitelnou podobou světa Speed Racera.
Záměrně se vyhýbám jakémukoli hodnocení příběhu, který mě ničím nezaujal. Myslím, že každý středně ostřílený divák prohlédne celou zápletku v prvních 10 minutách. Pro nás všechny dospělé zůstane jistě příběh na odstavném parkovišti a budeme mnohem raději hltat neuvěřitelnou barevnou smršť, která nejednou připomene květinové děti.
Drtivá většina filmových záběrů vznikala v Berlínských filmových studiích před zeleným plátnem. Film tím získal neskutečnou volnost. Naprosto bourá klasickou skladbu jednotlivých scén. V úvodu jsou do prvního Speedova závodu zakomponovány flashbacky tak organicky a inovativně, že moje pocity se rovnaly (možná i předčily) ty, které jsem měl při prvním setkání s Matrixovským Bullet – timem.
Každé další slovo téhle recenze už by bylo bohapusté plkání. O tomhle filmu se zkrátka nedá mluvit. To se zkrátka musí vidět. Tady se totiž tvoří dějiny.
Michal Polák