Restart

Restart Absolventský film režiséra Ševčíka je ambiciozním dílkem začínajícího týmu, který se netají tím, že chce rozčeřit vody stojatého českého rybníku. Restart se od filmů typu Horem Pádem, Návrat Idiota či Musíme si pomáhat skutečně liší. Už jenom tím, že zde nevystupují „osvědčená“ jména českého filmového nebe posledních let (i když jméno Polívka se tam v podobě dcery valašského barda objeví). Začínající režisér dal prostor neokoukaným tvářím v čele s Lenkou Krobotovou. Mimochodem nevím proč, ale, když jsem ji viděl, tak se mi asociovala americká herečka Sharon Stone, a to nejen kvůli jedné lechtivé scéně na zemi:). Dravost a snaha o originalitu provází film po celých jeho 85 min., což ale nevylučuje fakt, že by se dal sestříhat klidně i na minut 60 a možná i míň. I když filmu nelze upřít švih a tempo, tak jde spíš o vnější efekt než o vnitřní vyjádření napětí, dramatu, či silného příběhu. Hned v prvních záběrech se ocitnete v tanečním klubu a možná si vzpomenete na sérii britských „klubových“ filmů z 90. let(Acid House, Human Traffic, Traninspotting). Restart naštěstí není o drogách. Základní myšlenka filmu říká, že i jedna vyřčena věta, myšlená v žertu (ještě k tomu aprílovém) může hlavní hrdince změnit život. Takto velkými slovy to ostatně tvrdí sami autoři, což je jeden z problémů celé této prvotiny: Film bere sám sebe příliš vážně, až na jednou krátkou scénu se není čemu zasmát. Nejde o to smát se až se za břicho popadat, ale jemná ironie a satira by některým záběrům rozhodně neuškodila. V celém filmu je v podstatě jen jedna scéna, kde se zasmějete.

Lenka Krobotová (Sylva) hrající na první pohled sebevědomou mladou ženu postrádající sentiment a přecitlivělost (jak se ukáže v průběhu minut, jde z větší části o masku) hraje poměrně přesvědčivě a je dobré vidět, že mladé české herečky nejsou jen Aňa Geislerová či Táňa Wilhelmová. Ostatní mladí herci příliš prostoru nedostávají, a to včetně muzikálové a seriálové star Jana Revaie, jehož angažování snad nebylo pouze promyšleným marketingovým tahem.

Je škoda, že „ultramodernost“ záběrů kamery a klipovité stříhy nedávají moc prostoru pro děj a dialogy. Občas Restart připomíná spíš reklamní šot nebo hudební klip než celovečerní film. Samotný příběh je bohužel až kdesi v pozadí „futuristických“ záběrů kamery, což je možná záměr, ale možná jde o to, že autoři jednoduše nedokázali základní příběh kvalitně rozpracovat.

Film je ve své podstatě opravdu natolik moderní a prostě „jiný“, že ho asi nelze hodnotit běžnými měřítky. Nevzpomínám si, že bych od českých tvůrců něco podobného viděl. Snad možná Anděl Exit by se dal ve své neotřelé vizuálnosti k Restartu přirovnat. Sám nemám nic proti klubové scéně či elektronické muzice a vlastně mi ani nevadí, že se téměř půl filmu právě po klubech odehrává. Problém mám spíš s tím, že se při těchto scénách prakticky nic neděje. Nic překvapivého, nic, na co by si člověk i po skončení filmu pamatovat. Přitom právě v tak atraktivním prostředí by se prostor pro „něco zajímavého“ určitě našel. A tak je to bohužel i s celým filmem. Nakonec vám v hlavě utkví jen hlasitá muzika a interesantní práce kamery. To je na film poněkud málo, řekl bych.

Třeba se ale pletu a film je mnohem hlubší než jsem byl schopen vnímat a pochopit. Na filmu se spolupodíleli začínající autoři a nebylo by asi fér jim hned jejich první dílko jenom pohanit. Můj první dojem z filmu bezprostředně po jeho skončení nebyl moc optimistický, ale teď po pár hodinách, kdy tohle píšu, musím na závěr trochu blahosklonně zvolat: Jo, kluci (a holky), zkoušejte to dál, ono to bude v dalších vašich filmech určitě jen a jen lepší!


Hodnocení: 5/10


Jose Provazník
Odkaz na oficiální web