Renesance


Paříž roku 2054, o poznání ještě kosmopolitnějsí, ultramoderní a hyperprohnilá. Město, ve kterém buďto něco umíte a tudíž něco znamenáte (proto vám půjdou po krku), nebo nejste.Vždy když se koukám na francouzský film, začnu jako lakmusový papírek nasávat dojem vlastní důležitosti. Francouzi umí navodit pocit, že i ten nejvíce politování-hodný jedinec přispívá svým dílem do kosmického dění. I ten nejdebilnější taxikář s růžovým pruhem na hlavě má co říci ke stavu věcí. Nechápu, nemůžu snést.





Renesance jako taková nemá daleko od kontroverzního snímku. Kdyby ovšem klíčovou roli nesehrál nabušený, přímý, nesmlouvavý, na správných místech starořecký-ideál-připomínající, vysoce inteligentní, vyvinutou muskulaturou disponující a židovským jménem se pyšnící muž zákona Bartholomew Karas (s hlasem Daniela Craiga). Akorát střední jméno mu chybí. I když je animovaný a vzdálený letopočet napovídá, že možná i geneticky doladěný, přesto jako oblíbený prototyp správňáckého policisty trochu mate každého, kdo od avizovaného "průlomového" francouzského animáku očekával něco nového nejenom formálně.

Oč jde: Nadnárodní korporace Avalon, zabývající se produkty na konzervaci krásy a věčného mládí, přijde o svoji nejtalentovanější mladou vědkyni Ilonu Tasuiev ( Romola Garai ). Prostě ji někdo přepadl na parkovišti u jejího černého bouráku a unesl. Jelikož dívenka je své mateřské společnosti moc a moc drahá, neváhá její předseda Dellenbach (Jonathan Pryce) vycálovat slušnou částku za služby již zmíněného suprpoldy Karase. Ten spojí své mentální i fyzické síly s Iloninou sestrou Bislane (Catherine McCormack) a krůček po krůčku se přibližují k podivnému odhalení, kdy se z obětí stanou původci veškerého zla a ze zlosynů obětní beránci.





Renesanci natočilo v průběhu několika let pět mladých (někteří překročili třicítku až v době realizace) režisérů, kteří měli eminentní zájem o 3D animaci a technologii motion capture oblíbenou od dob Matrixu. Ačkoliv všichni pocházeli z různorodého tvůrčího prostředí, několik iniciačních schůzek umožnilo elegantní fůzi přístupů k projektu. Výsledný animák, který ze sedmileté snahy (i s postprodukcí) vzešel, svou stylizací hodně připomíná jak film noir, tak jeho animovanou verzi ze Sin city, ačkoli prostředí i samotná kresba jsou mnohem sterilnější a co do linií čistší a uhlazenějsí. Za zjevem figurek postižených děcek, na nichž se prováděli pokusy, bych jako inspirační zdroj hledala nejspíš japonskou Akiru - svou křečovitou děsivostí a přízračností tvoří dle mého názoru naprosto nejdotaženější prvek celé plejády perfektních tváří a postav. Jelikož veškerá barevná paleta se omezuje na černou a bílou, hra světla a stínů tvoří mimořádně důležitý prvek vizuální koncepce. Místy je skutečně dovedena k dokonalosti, protože svoji informační roli podržuje, místo toho, aby zamlžovala. Jednoduše se tady stylizace neprosazuje na úkor diváka a to je, zejména na tak ambiciózní snímek, nesmírně sympatické.





Jak jsem již řekla, Renesance není zajímavá pouze vizuálním zpracováním a efektem na diváka, který taková forma přináší, ale taky svým námětem, nebo spíše vyústěním. Ne, že by polemika kolem věčného života dosaženého již tady na zemi, byla něčím v zásadě novým a převratným, ale způsob, jakým se s věcí vypořádá snímek, je přinejmenším překvapivý. Je konvenční a málo provokativní, což jsem tak nějak nečekala, zejména ne od dejme tomu progresivních tvůrců. Ve skutečnosti je závěr kvalitativněně zlisovaný do názorové plochosti jako z Vatikánské ideové líhně. Na druhou stranu, rozuzlení za pět babek nemusí odradit, znám minimálně jednoho člověka, který byl co do morálních parametrů snímku vrchovatě uspokojen a konec mu přišel jako nejschůdnější happyend za dané situace:). Nicméně, pokud bych měla mluvit pouze za sebe: Když už pouhým výběrem "chytrých" replik poukazujeme k jisté kontroverznosti tématu, bylo by snad prozíravé prostě ten uzel nerozseknout ale nechat tak - ať každý rozhodne sám za sebe - a jako zlatý hřebíček celé šarády použít otevřený konec. Bohužel se nestalo a člověk odešel z kina s poněkud trapným pocitem, že světové dějiny po roce 2054 rozhodl místní suspendovaný policista, který si pocit sebe-důležitosti spletl s pocitem odpovědnosti za lidstvo. To abychom avatarské mise napříště svěřili někomu míň zodpovědnému...

6,39 z 10

Rena Androvičová

Odkaz na IMDB: http://www.imdb.com/title/tt0386741/

Oficiální web: http://www.renaissance-lefilm.com/accueil.htm

Flash-trailer na CSFD: http://www.csfd.cz/film/222866-renesance-renaissance/trailer/