Podivný případ Benjamina Buttona
{etRating 3.5}
Mám docela sentimentální vztah k určitým věcem, lidem a událostem, kterým ostatní věnují minimální pozornost. Úplně si libuji v tom, jak jedinečný ten vztah je. Není založený na masové konzumaci, intelektuálním pozérstvím, ale na čisté sympatii k snaze se ne za každou cenu líbit, bavit nebo jít jistou, již prošlápnutou cestou. Esencí tohoto ideálu ve světě filmu je pro mě režisér David Fincher.
Fincher. V Hollywoodu se pohybuje od začátku devadesátých let a za tu dobu natočil pouze sedm celovečerních filmů. Neváhal odmítnout nabídky na režírování snímků jako Batman začíná, Spiderman nebo Chyť mě, když to dokážeš. Nejlépe to vystihuje režisérův citát : “Nevím jak moc by filmy měly bavit. Mně vždycky přitahovaly filmy, které zjizví”. Benjamin Button je zajímavý pravě tím, že vzniklý šrám se asi poprvé čistě zacelí.
Snahy zfilmovat Fitzgeraldovu povídku začaly už v roce 1998. Od té doby se text vystřídal v rukou Rona Howarda nebo Charlie Kaufmanna. Až ve finále skončil u Erica Rotha (Insider, Ali, Mnichov) a potažmo Davida Finchera. To se psal rok 2005 a Fincher chtěl točit nejprve Buttona a potom Zodiaca. Pořadí se nakonec obrátilo a Zodiac dostal přednost. V únoru 2006 bylo hotovo a po půlroční pauze se pustil do Benjamina Buttona.
Konec 1. světové války nebyl pro všechny nutně radostnou událostí. Knoflíkový magnát Button přijde vítězného večera o svoji ženu a zůstane mu v rukou jen podivně ošklivé mimino, kterého se velmi záhy zbaví, když ho nechá na dvorku blízkého domova důchodců. Dítěte se ujme místní opatrovatelka Quennie, a to i přes jeho abnormalitu. Benjamin má totiž vzezření starce a s každým přibývajícím rokem fyzicky mládne. Benjamin vyroste ve společnosti starých dam a senilních pánů. Teplo domova opouští těsně před vypuknutím války. Bez milosti za sebou nechává i svoji mladickou lásku Daisy. I když něco nám říká, že tohle rozloučení nebude konečné.
Základní premisu příběhu si Roth nechal, ale to je takřka vše, co z Fitzgeralda zbylo. Povídku neznám, takže opravdu nevím, nakolik bylo předloze ublíženo. Fincherovo pojetí je pedantsky upjaté a nesklouzává k nějaký excesům. Jedná se rozhodně o nejučesanější film, který od něj můžeme vidět. Dokonce bych se nebál tvrdit, že se v něm nejvíc ztrácí jeho osobitý rukopis. Jen na několika místech budete mít pocit, že za kamerou stál velikán.
Jak už jsem o tom mluvil na začátku. Fincher jako by ustoupil ze svých zásad a natočil regulérně divácký film. Button se jako první z jeho filmů přehoupl přes laťku 100 milionů dolarů a akademie mu přiřkla 13 nominací na Oscara. Je to film, na který všichni chodí kvůli líbivému obsahu a nikoli kvůli vizionářské filmařině, jak bývalo zvykem. Benjamin Button je totiž velká růžová krabice navoněného kýče, který ucítíte až za roh. Je to taková dávka, která by omráčila i koně.
Film se úplně zříká jakékoli spojitosti s realitou. Kresba lidských vztahů je natolik zidealizovaná, že jsem měl pocit, že sleduji výjevy ze svého dětského života. Fincher si tu podává ruku s klasikem jako je Tim Burton (srovnání s Velkou rybou asi těžko vyhneme). Rozdíl spočívá v tom, že Burton svoje patetické a idealistické eskapády dovede do důsledků, takže celková stylizace a kresba postav konzistentně koresponduje s obsahem. Tady ale Fincher zaváhal. Zuby nehty se drží kormidla racionality a střídmosti, nechce se nechat odnést do vod hravosti. Díky tomu může film působit, do jisté míry, sterilně a lehce vypočítavě, což také neopomněla kritika zdůraznit.
To je v zásadě jediný problém. Jinak film pozvolna plyne a v poklidném tempu nás provede smutným životem Benjamina Buttona. Tu a tam se šlápne na plyn, aby se ukázalo s kým vlastně máme tu čest. Brad Pitt a Cate Blanchett spolu fungují tak dokonale, že jsem slečnu Jolie dokázal bezpečně vytěsnit. Digitální efekty dokázaly velmi věrně proměnit oba zúčastněné ve starce a i opačně. Dámy, pokud chcete Pitta vidět jako dvacetiletého junáka, který se prohání na motorce jako James Dean, vybraly jste si správný snímek.
Benjamin Button je dobrý film. Rozhodně strčí do kapsy valnou většinu současné filmové produkce. Fincher překvapil nečekaným úkrokem stranou, kterým si u mě nepohoršil, ale Benjamina Buttona si zařadím k tomu slabšímu z jeho tvorby.
Michal Polák