Počátek (Inception)

Dneska ráno jsem snídal corn flakes s mlékem a kakaem. To je myslím docela slušný nápad na začátek dne, ne? Jenže nemohl mi tento nápad vnuknout? Po shlédnutí  nového kusu režiséra Christophera Nolana můžu s určitou dávkou fantazie tvrdit, že mě dnes v noci navštívila Ellen Page.

Už  deset let nosil Nolan v hlavě námět na heist film o snech. Jenže před deseti lety zrovna dokončil Memento, sice úspěšný, ale ani zdaleka takový hit, aby dostal rozpočet se sedmi nulami na konci a volnost točit, cokoli se mu za chce. Ale trpělivost se vyplatila. Filmy Insomnia, Batman začíná, Dokonalý trik a Temný rytíř jeho důvěryhodnost rozhodně potvrdily. Po čtyřech odbočkách se režisér vrací ke svojí celovečerní prvotině, kdy pojmenovává hlavního hrdinu totožně Cobb a pracuje s vlastním původním scénářem. To, že je Nolan velice schopný a má cit pro výběr (svých) projektů, jsme si všichni asi všimli. Inception nám ale představí ještě další devízu tohoto člověka, a to jeho neuvěřitelnou fantazii.

O čem tedy snímek je? Hlavní hrdina Dom Cobb (Leonardo DiCaprio) je špičkový zloděj, ovšem ne jen tak ledajaký. Cobba nezajímají šperky, kreditní karty nebo stylový Cézanne, který vám visí na chodbě. Cobb chce uloupit něco úplně jiného, něco, co ani nejlepší trezor nemůže ukrýt – vaše myšlenky. Bohužel pro Cobba si touto prací nenadělal mnoho kamarádů a je vlastně psancem, který je neustále na útěku. Jeho práce ho navíc připravila o jeho jedinou jistotu, manželku Mal, a jejich dvě ratolesti. Když je tedy osloven Japonským obchodníkem Saitem (Ken Watanabe), který mu nabídne, že ho může vrátit k rodině, Cobb přijímá úkol, jenž by ho mohl vykoupit. Problém je ale v tom, že úkolem tentokrát není krádež myšlenky, ale její vnuknutí (inception). To je považováno za něco neproveditelného a sám Cobb to dokázal ve svém životě pouze jedenkrát a vcelku nechtěně. Společně s parťákem Arthurem (Joseph Gordon-Levitt) musí sestavit nový elitní tým, se kterým riskantní operace může klapnout.

Jestli Inception něčím není, tak oddychovým letním blockbusterem. Film je totiž paradoxně velmi upovídaný a uhání jako splašený vlak. Pokud nebudete dávat pozor, můžete se v něm úplně ztratit. S tím taky souvisí moje výtka ke stopáži filmu. Mám pocit, že je příliš krátký. Na to, jak komplexní a celistvý svět Nolan připravil, je sto padesát minut prostě málo. Pořád se hovoří, a když se nehovoří, je nějaká akce.  Tím pochopitelně utrpí kresba postav. Cobb, Arthur a Ariadne jsou všechno moc zajímavé postavy, ale o jejich minulosti se stihneme dozvědět jen velmi málo. Samotná postava Cobba má potenciál vyplnit případný prequel (pouze moje zbožné přání). Tak doufejme, že třeba na dvd a blueray se dočkáme nějakého režisérského sestřihu.

Jsem si jistý, že mnoho lidí bude mít problém s komplikovaností. Já osobně jsem si film naplno užil až při druhém shlédnutí. Domnívám se, že právě tato domnělá komplikovanost (nebo mnohovrstevnatost, chcete-li) je největším kouzlem tohoto filmu. Aby se divákovi dostalo opravdu jedinečného zážitku, musí se na filmu podílet svým přemýšlením. Vytvářením pracovních hypotéz, které se některé potvrdí, a jiné třeba ne. To, že film žije dál svým životem i po odchodu z kina, v   nekončících rozmluvách s kamarády nebo na diskusních fórech na internetu, je důkaz jeho výjimečnosti. To děla z Nolana velikána dnešní popkultury. On totiž objevil, že i film může na diváka klást určité intelektuální požadavky a povyšovat zážitek z jinak pasivního dívání na aktivní interakci mezi ním a autorem. Můžeme namítnout, že tohle už tady bylo v Dokonalém triku. Ano, určitě byste měli pravdu, ale tam to bylo za účelem diváka mást a dávat mu falešné stimuly, aby se mu bylo možné v závěru vysmát do obličeje. V Inception není těžké odtušit, kam bude celý film směřovat a jak pravděpodobně skončí. Tentokrát ale nejde o cíl, jako o samotnou cestu. Nolan vám dá návod, jak tu cestu sestavit, a je zcela na vás, jak si jí sestavíte.

Michal Polák