Než ďábel zjistí, že seš mrtvej
Sidney Lumet je režisér, který svou kariéru postavil na žánrových filmech. Na thrillerech. Jeho novinka Než ďábel zjistí, že seš mrtvej je koncipována jako thriller kriminální. Že už jste takových filmů viděli snad miliony? S tím bych nesouhlasila. Není totiž thriller jako thriller, a u Lumeta to platí dvojnásob.
Jeden z podtitulů užívaných k propagaci filmu zní: sex, násilí, rodina. To v celku vystihuje základní roviny, v nichž se film jak myšlenkově, tak obrazově pohybuje. Dva bratři se ocitnou v tísnivé finanční situaci, ze které se jim jako jediné rychlé a účinné východisko zdá krádež. Proč tedy v popisku nefiguruje i slovo peníze? To je vcelku jednoduché, pro naše „hrdiny“ jsou totiž jen prostředkem, jak se dostat k sexu či rodině. Jediné, co ale z rozehrané situace vyvstane, bude násilí...
Andy a Hank Hansonovi jsou bratři k pohledání. Hank (Ethan Hawke) zbabrá na co přijde – nemá slušnou práci, je rozvedený a jeho dcera ho má ráda jen dokud jí platí studium na elitní škole. Každý čtvrtek se potají schází s manželkou svého staršího bratra Andyho na „polední rychlovku“. Ano, nejde o fast-food ani obědové menu za stovku. Na Hankovu obhajobu je třeba dodat, že on své blízké (dceru, milenku, bratra i zbytek rodiny) opravdu miluje a nechal by se pro ně rozkrájet. Když mu tedy jeho bratr Andy nabídne podíl na geniálním zločinu, chvíli váhá. Nakonec ho ovšem peníze donutí nabídku přijmout.
Střih. Nyní se podíváme na stejnou situaci z pohledu Andyho (Philip Seymour Hoffman). Ten, jak by se na první pohled mohlo zdát, má všechno (vůbec první záběry filmu nám představí Andyho s jeho roztomilou ženuškou Ginou při vyvrcholení milostného aktu v brazilském ráji jménem Rio de Janeiro). Jenže opak je pravdou. Svoje finanční zázemí si vybudoval podvody, na které mu v nejbližších dnech nejspíš přijdou auditoři, manželský sex funguje pouze na dovolené a jediné světlé momenty svého života prožívá v drogovém rauši na posteli v bytě vyzáblého homosexuálního dealera. Andy nemá něco, co bychom mohli klasifikovat jako vřelé city, ale jedno je mu jasné: kdyby mohl znovu s ženou do Ria, měl by zpátky sex a navíc by unikl před auditory. A protože je hlava mazaná, rozhodne se zlanařit mladšího brášku Hanka, aby vykradl malé klenotnictví na předměstí, které patří jejich vlastním rodičům.
Střih. Sidney Lumet se rozhodl celý děj odkrývat ze strany obou hlavních postav. Do některých momentů se tedy dostáváme hned několikrát, navíc se na začátku ocitáme v den loupeže, tedy zhruba polovině reálného časového úseku, ve kterém se film odehrává. Pomalé odkrývání souvislostí je nesmírně napínavé a prohlubuje tíživou atmosféru filmu. Na druhé straně může někoho trochu nudit. Ve filmu Než ďábel zjistí, že seš mrtvej totiž prakticky chybí akční scény. Je to, jakoby všechen ten hnus před sebou pomalu hrnul nějaký buldozer a my jenom jenom čekali, než mu jedna z postav přijde do cesty.
Herecké obsazení filmu je vynikající. Philip Seymour Hoffman, nositel Oscara za snímek Capote z roku 2005 a zároveň nominovaný na letošní ceny akademie za film Soukromá válka pana Wilsona, ani na chvilinku nevypadne z role, je jako bezcitný Andy tak přesvědčivý, že se vám z něj chvilkami bude zvedat žaludek. Ethan Hawke (Training day, Gattaca) jako jeho mladší, života neschopný bratr sice není tak výrazný, ale taktéž nechybuje. Manželku/milenku Ginu si zahrála Marisa Tomei. Té jsem po pravdě řečeno na chuť nepřišla a celý film mě popouzela svým afektovaným špulením pusy. Pokud to ovšem byl umělecký záměr, tak klobouk dolů. V neposlední řadě je třeba zmínit Alberta Finneyho, který ztvárnil otce obou hlavních postav, Charlese Hansona, který děj ovlivní víc, než by se na počátku zdálo. Vyjmenovávat filmy, ve kterých se objevil by bylo na dlouho, připomenu snad jen poslední kasovní trháky jako například Bourneovo ultimátum, Dobrý ročník nebo Dannyho parťáky 2.
Já osobně bych řekla, že je film Než ďábel zjistí, že seš mrtvej založený na psychologickém rozkládání jednotlivých postav vhozených do extrémních situací. Sice všechno začne krádeží, ale vyloženě jako kriminální snímek mi nepřijde. Ponurá, tísnivá atmosféra zločinu, rozkol v rodině, utápění zlosti v alkoholu a drogách...to všechno zastřešeno nelítostným koncem. Místo happyendu a kategoricky zdviženého poučujícího ukazováčku, jak jsme u amerických filmů zvyklí, nás čeká tak trochu jiná katarze. A ne jenom kvůli ní se vyplatí nový Lumetův film vidět.
Jana Masaříková