Nenávist: hollywoodský překlad z japonštiny
Nenávist je po nějaké době od uvedení Kruhu další hollywoodskou předělávkou populárního japonského hororu. Kruh (The Ring, 2002, r. Gore Verbinski) se oproti své předloze Ringu (1998, r. Hideo Nakata) snažil využít především nesrovnatelně vyššího rozpočtu (a z něho plynoucích inscenačních možností) a (pro západní publikum zřetelněji čitelné) fyziognomie amerických herců, nemluvě o „samozřejmém“ přenesení děje do Spojených států. A líbil se mi. Ačkoli starší japonská verze, paradoxně pro nedostatek financí (nutící tvůrce k důslednější práci s pouhým náznakem), na mě působila ještě děsivěji, rozmáchlý Kruh mé city k hororovému žánru nijak zvlášť neurazil. Originální (v současnosti už čtyřdílnou) sérii Ju-On (2000 – 2003) jsem bohužel neviděl, ale i přesto se domnívám, že při své cestě americkou produkcí prošla obdobným procesem „zahuštění – přifouknutí – přebarvení“ jako Ringu, přičemž do tohoto „očistce“ ji z Japonska provázel i její scenárista a režisér Takashi Shimizu.
Narozdíl od Kruhu je ale Nenávist prostě špatný film. Nejde mi o kameru Hideo Yamamota (která obvyklým řemeslným způsobem využívá pomalé nájezdy, panoramy, statické detaily, zkrátka všechny finesy hororové podívané), o hudbu Christophera Younga (která se většinou omezuje rovněž na pouhé „strašidelné“ pazvuky a dramatické akcenty), ani o další audiovizuální složky filmu. Pes je v Shimizuově filmu zakopán hlouběji: Podobně jako Gothika (2003, r. Mathieu Kassovitz), jež přišla do našich kin shodou okolností takřka přesně před rokem, trpí nijak neobvyklým neduhem překombinovaného scénáře (na němž režisér spolupracoval s Američanem Stephenem Suscem).
Historie zakletého domu a jeho nepokojných „obyvatel“ sahá hluboko do minulosti, vystupuje v ní příliš mnoho postav a důsledky jejího tajemství pronikají celým velkoměstem, nejen zdmi staré vily. Už expozice snímku nám dává tušit, že podoby zla jsou plíživě všudypřítomné, nakažlivé a ve svých účincích zdánlivě nekonečné. A v jeho zárodcích není nic než jen ohromná lidská zloba, neštěstí a konečně zášť (jak zní přesnější překlad názvu snímku). Tato atraktivní výchozí situace, pracující s vděčným motivem odkrývaní tajuplné minulosti a současného boje o život, však zůstává – pouhou výchozí situací. Shimizu při budování napětí ulpívá nejčastěji na prvotním šoku (úvodní smrt pečovatelky Yoko, vražda detektiva) a mrazivý pocit onoho plíživého zla se mu daří navodit jen občas (scéna v kanceláři Susan Williams, pátrání v policejních záznamech). Celek filmového časoprostoru je ale příšerně „zašmodrchaný“. „Současnost“ střídá „minulost nedávná“, tu pak „minulost dávná“ a znova od začátku. Karen konfrontovaná s tajuplnými silami v domě v „současnosti“, zkáza rodiny Williamsových v „nedávné minulosti“ a kořen všeho zla – tragédie původních obyvatel v „dávné minulosti“. Jedno hledisko střídá druhé a v klíčové scéně Karenina konečného pochopení jsme dokonce svědky jejich trojího prolnutí. Film tak úplně ztrácí esenciální vlastnost každého hororu, totiž možnost diváckého ztotožnění.
Jestli mě něco na této olbřímí konstrukci skutečně zajímalo, tak jen způsob, jak se autoři pokusí její klubko rozmotat. Žádný scenáristický triumf se však samozřejmě nekoná a kvůli své neschopnosti „opustit myšlenku“ vyhazují Shimizu se Suscem všechna svá esa oknem. Úvodní očekávání nijak nerozvíjejí. Prakticky žádnému ze slibných nápadů nedávají šanci z hrubého náčrtku vykrystalizovat do podoby plnohodnotného motivu a doplnit tak atmosféru celku (postoj vyšetřujícího detektiva k událostem, vzájemný vztah „ublížených“ nenávistných duchů,...). Nemají na to totiž čas. Úplné nelogičnosti – za všechny alespoň schopnosti duchů vyvěrající spíše z aktuální potřeby scenáristů než z nějaké jejich ucelené charakteristiky – pak už nechám vůbec raději stranou. Vždyť do mrtvol se nekope. Je jich sice škoda, ale ať raději zůstanou tam, kde jsou.
Hodnocení: 3/10
Jan Hlubek
Nenávist (The Grudge, USA/ Japonsko, 2004)
Režie: Takashi Shimizu
Scénář: Takashi Shimizu, Stephen Susco
Kamera: Hideo Yamamoto
Střih: Jeff Betancourt
Hudba: Christopher Young
Hrají: Sarah Michelle Gellar (Karen), Jason Behr (Doug), Bill Pullman (Peter), Grace Zabriskie (Emma), Clea DuVall (Jennife Williams), KaDee Strickland (Susan Williams), ad.
Premiéra v ČR: 17. 3. 2005
