Mrtvá nevěsta
Mladík Viktor van Dort (Johnny Depp) je tichý, trochu stydlivý, jemný, a v neposlední řadě romantický. Tato mírumilovná duše vyrostla pod diktátorským dozorem svých rodičů, neuvěřitelně zlých a protivných lidí. Náhoda tomu chtěla, že podobně odpudivá rodina ze sousedství vychovala dceru Viktorii (Emily Watson).
Obě rodiny jsou bez peněz, a tak si chtějí společensky a finančně polepšit sňatkem svých dětí (aniž by samozřejmě věděli o situaci těch druhých). Viktorie je naštěstí podobného (klavírního) ladění jako Viktor, a tak si tito dva nenadálí snoubenci ihned padnou do oka. Jenže Viktor je tak trochu popleta, a když ho kněz (Christopher Lee) vyžene ze zkoušky svatebního obřadu, aby se pořádně naučil svůj manželský slib, jde si větu zopakovat do lesa. Tam už to jde ráz naráz. Viktor omylem nasadí prstýnek větvi trčící ze země. Jenže z větve se vyklube kost, a z kosti je hned celé tělo. Mrtvá nevěsta (Helena Bonham Carter) chce svého nastávajícího ať to stojí, co to stojí!
V roce 1993 natočil Henry Selick animovaný film The nightmare before christmas. I když dnes se o něm mluví spíš v souvislosti s Timem Burtonem. Může za to nezaměnitelná atmosféra, ale i design postaviček a prostředí. Tímto dílkem se Burton poprvé dotkl stop-motion animace, tedy animačního způsobu, který dovoluje rozpohybovat loutky bez jakýchkoliv drátků, vdechnout jim téměř skutečný život. Ovšem cena za tuto techniku je poměrně vysoká. Animátor pohybuje loutkou po malých úsecích, člení celý pohyb na nespočetné množství malých úseků. 1(i méně) milimetr = jeden záběr. Jako byste nafotili řadu fotografií, a poskládali je za sebou. Tak se sice dá docílit krásně plynulého pohybu, ale za nesnesitelně dlouhou dobu. Tato forma má svou tradici, a výsledná díla nezaměnitelné kouzlo. U nás tak pracoval například Trnka (Staré pověsti české). V zahraničí tuto technologii používal třeba trikový průkopník Ray Harryhousen ve filmech o Sindibádovi. Ze současných tvůrců zmiňme studio Ardman (Wallace a Gromit, Slepičí úlet).
Proč tak dlouhý úvod už je asi jasné. Burton se ve svém novém filmu ke stop-motion vrátil, a to ve velkém stylu. Výsledek je minimálně srovnatelný s Nightmare B.C. Zatímco u předchůdce si pro téma sáhl do zásob americké kultury (halloween), Mrtvá nevěsta vznikla na podkladě staré ruské pohádky. Ona „východní“ orientace se prý projevila i na architektonickém ztvárnění budov filmového městečka – inspirace byla čerpána v Čechách a Polsku, což vysvětluje přítomnost barokně působících štítů budov. Tento fakt je docela vtipný, když si uvědomíme, že se film odehrává kdesi ve viktoriánské Anglii (klasicismus) a jeho atmosféra je…tak nějak gotická.
Dovolím si tvrdit, že od dob Eda Wooda je mrtvá nevěsta Burtonovým nejlepším filmem. Ne snad ani tak po vizuální stránce (při vší úctě k její dokonalosti:-), ale po stránce celkové funkčnosti. Není tak překombinovaná jako Mars útočí!, není myšlenkově plochá jako Planeta opic a Ospalá díra, civilní jako Velká ryba, a dětsky naivní, moralitami často nudící Karlík a továrna na čokoládu. Mrtvá nevěsta je ve všech ohledech vypilovaná do nejmenšího detailu. Dialogy, hlášky („Ahoj ženichu, já jsem vdova…“), všemožné vizuální gagy, barevné tónování jednotlivých záběrů, hudební čísla. Možná je to tím, že na podobném filmu se pracuje mnohem větší dobu než na klasickém hraném. A možná taky tím, že ho splurežíroval Mike Johnson (asistent Burtona při Nightmare B.C.), a mohl tak Burtona usměrňovat. Každopádně vznikl film, který by se dal označit za jakési „the best of Tim Burtona“. Jsou tu všechny prvky, pro které se Burton stal známým – absurdní humor, morbidní humor, výrazná vizuální stránka a nezapomenutelná hudba Dannyho Elfmana.
Následující odstavec obsahuje drobné spoilery, tak se mu raději vyhněte (z celé recenze je však nejsmysluplnější, tak se k němu po zhlédnutí filmu zpětně vraťte): Podle vlastních slov se tvůrci snažili vyzdvihnout kontrast mezi světem živých a mrtvých. Ten prvý je paradoxně temný, šedivý, zatímco ten druhý pulsuje v rytmech hospodských tanců opilých kostlivců. Tento fakt Burtonovi pomáhá ke zdůraznění tématu, kterému se věnuje téměř ve všech svých filmech. Hrdina je obklopen povrchním světem, který mu nerozumí, a nutno povědět, že ani on nerozumí tomuto světu. Jeho vášně a bohatý vnitřní život narážejí na bariéru vlastních předsudků (Batman), ale hlavně na omezené vnímání bližních (Střihoruký Edward, Ed Wood…). V Mrtvé nevěstě je tato „obsese“ podobnými typy dohnána až na samou krajnost. Celý film jako by sloužil jedinému sdělení, výkřiku touhy po oproštění se z pozemské prázdnoty. Vždyť hrdina si nakonec mrtvou nevěstu vzít chce (i za cenu vlastní smrti), a to i přes to, že ve světě lidí se pro něj trápí roztomilá Viktorie. Věřím, že kdyby Burton nectil pravidla pohádek, nechal by Viktora zemřít v náručí své mrtvé nevěsty. To by přece byl JEDINÝ MOŽNÝ šťastný konec pravého burtonovského hrdiny!
10/10
Ondřej Lipenský
Odkaz na IMDB