Kletba zlatého květu

Asijská kinematografie definitivně poameričtěla. Ta Evropská se tomu zuby nehty brání, protože na to, aby aspoň vzdáleně připomínala americký film, zkrátka nemá peníze. To u soudruhů z Číny se má věc jinak. Stačí zaměstnat několik dětských otroků a penízky se kutálí. Netvrdím tedy, že na filmu Kletba Zlatého Květu pracovali otroci, rozhodně ale tvrdím, že Yimou Zhang zpracoval námět veskrze otrocky.

Nebudu vás zde unavovat popisem děje. Stačí vám vědět, že jde o telenovelu z prostředí královské rodiny ve staré Číně, kterou se podařilo zhustit do celovečerního filmu. Když ale píšu zhustit, myslím tím ve skutečnosti rozředit. Samotný námět je totiž povážlivě dýchavičný a vyloženě musí být vyplňován akčními pasážemi, které by se daly popsat jako neustálý příval ninjů chodících na porážku vstříc typicky čínsky dimenzované armádě.

Tuto válečnou taktiku (zvanou "Nás mnogo") později převzala Rudá armáda

Znáte ten osvědčený filmařský postup, kterak se provádí filmový hrdina rojem kulek a šípů, aniž by ho jediný projektil zasáhl či jediný hrot poškrábal, zatímco on sám usměrňuje každou jednotlivou střelu přímo do černého? Tak tady se toho dočkáte z půlky. Hrdina je v boji sice nesmrtelný ("Nezabíjejte prince", řve velitel nepřátelské armády před pokynem k vystřelení mračna očividně samonaváděcích nabroušených šípů), ale zároveň také vrcholně neschopný. No budiž, originalitu si cením.

Vás málo :)), vás moc moc málo!! :))

Daleko podstatnější část filmu se odehrává v přísně střeženém královském paláci, kde se rozvíjejí ty nejrafinovanější pletky, intriky a zrady. Většinu rádoby šokující pointy máte sice v hrubých obrysech odhadnutou po patnácti minutách filmu, to však stejně autorům nezabrání v tom, aby to na vás ke konci s velkou pompou vybalili a v očekávání stejné reakce u diváctva nechali aktéry filmu v hrůze a křiku prchnout kamsi pryč. V každém případě je třeba vyzdvihnout některé herecké výkony. V leckterých momentech si takový recenzent láme svou nadmíru vnímavou kebuli a ptá se "Je to historický detail nebo ten herec tak hrozně přehrává?" Jindy nestačí žasnout nad tím, že se krásná Li Gong dokáže orosit potem na požádání. No považte! Většina místních umělců se možná rozbrečí, rozesměje, naštve - stejně jsou to amatéři. Kdo z nich se umí jen tak z fleku zapotit tak, aby mu kapaly krůpěje potu z čela? Nikdo - ledaže by zapomněli text a to se nepočítá.

Dokázali byste tady vymyslet rádoby vtipnou hlášku? Já ne.

Výprava a celkové pojetí filmu je opravdu velkolepé. Nezvykle europoidní hudba ve stylu Orffa či spíše Poledourise střídaná s klasickými čínskými motivy, velká a majestátní bitva, důmyslné souboje a propracované blyštící se kostýmy. Citlivé pohyby kamery dokáží člověka vtáhnout i do vesměs plytkého děje. Vždyť život není nic než plytkost, tak možná proto v leckom začne fungovat jistá empatie, která ho přiková a pustí až s posledními titulky. Navzdory síře, kterou jsem dštil na tenhle komerční snímek po celou dobu recenze, je to ve své podstatě lehce nadprůměrný film. Je otázkou, bude-li fungovat u televize a je otázkou, půjde-li na něj vůbec někdo do kina. Dalším rébusem pak je, jestli se autoři tak trochu nestydí za to, že nám tak proklatě vypočítavě předhazují ke strávení dovedně zkombinovaný mix velkolepých bojových scén s rodinným dramatem, který má ambice oslovit rovnou měrou obě pohlaví. Já jsem si (a jsem tím trochu znepokojen) docela užil oboje, i když to ve výsledku nevidím na víc než na vcelku pěkných šest bodíků.

Hodnocení: 6/10
David Patras

Odkaz na IMDB
Oficiální web
Trailer na CSFD