Iron man
{etRating 3}
Tony Stark (Robert Downey Jr.) je dědicem velké zbrojařské firmy, multimilionář a k tomu Da Vinchi současnosti (citát z filmu). Jeho firma dodává zbraně do celého světa. Zbraně, které Tony sám vymyslel, a jejichž prototypy sám zkonstruoval ve své superluxusní dílně. Je to jeden z nejchytřejších lidí na planetě, nejbohatších, a k tomu neodolatelný starý mládenec vymetající všechny exkluzivní večírky.
O kontakt s realitou se Tonymu stará jeho věrná asistentka Pepř Hrncová (Gwyneth Palthrow), tedy Pepper Potts jak zní její nepočeštělé jméno. Jednoho dne je však Tony zajat a vážně zraněn afgánskými teroristy. Pod výhružkami po něm chtějí ve své jeskyni ukovat raketu. Tony je ale převeze a místo rakety si uková robotický kostým. Za zvuku výbuchů ze zajetí uteče a otřesen z poznání, že jeho vlastní zbraně zabíjejí lidi, se rozhodne konat dobro. Vyrobí si tedy dokonalejší kostým, a coby Iron man se postaví na stranu zákona. Proti němu se postaví jeho dlouholetý mentor Obadiah Stane (Jeff Bridgess), kterému se nelíbí Tonyho nové, humanistické, nekomerčně zaměřené myšlenky.
Iron man je otevřeně, a asi záměrně, naivní. Je tu legrační vrážení do stěny, legrační pády z výšky, a je tu i malý reaktor oddalující afgánské střepiny od hrdinova srdce, který vězí v místech, kde má normální člověk hrudní kost. Tato chtěná naivita ostře kontrastuje s přesně vypilovanými hláškami, které se často navážejí do zavedených komiksových klišé, a kontrastuje také s lehkou brutalitou některých scén (byť takřka bez krve). Jako by tento lehce sofistikovaný, dospělý přístup soupeřil s naprosto hloupoučkým klaněním se dětskému divákovi. Tato naivita pak v některých momentech přechází až v jakýsi patos, v momentu kdy se Iron man vydá do Afgánistánu pomoci teorizovaným venkovanům. Iron man se pak pomocí nenápadných uštěpačných poznámek na adresu jiných superhrdinských příběhů snaží vlastní patos a nepružnost děje zakrýt. Příběh sám o sobě ničím nepřekvapí - je jakýmsi substrátem Nolanova Batmana, Rocketeera a Obchodníka se smrtí od Andrewa Niccola.
Robert Downey Jr., Gwyneth Palthrow i démonická pleš Jeffa Bridgese jsou příklady vskutku brilantího castingu – typově zapadají dokonale, a je jen škoda, že jim scénář nenabídl větší pole působnosti. To nejvíc zamrzí u Jeffa Bridgese, jehož záporák Obadiah Stane se nezmůže prakticky na žádný odpor proti svému plechovému soupeři, natož nějaký ďábelsky slizký luthorovský úskok. Je to postava svým charakterem i osudem až příliš podobná Henrimu Ducardovi z Nolanova Batmana, jen postrádající jakoukoliv zajímavější vizi.
Co se designu týče, má zpracování robotů dvě polohy - „transformerovská“ obsese malými supermoderními detaily na těle hlavního hrdinova kostýmu, a jakýsi retro styl dalších dvou robotických těl, evokující tvary 50.let podobně, jako tomu bylo třeba v Birdově Iron giant. Z hlediska časového zařazení (film se odehrává v současnosti, nebo velmi blízké budoucnosti plné high-tech výtvorů) tedy působí výtvarná stránka trochu matoucně, na druhou stranu oba přístupy vypadají víc než dobře. I když je jasné, že se ve většině situací jedná o CGI, působí roboti (hlavně ti retro) velmi autenticky. Často jsem měl pocit, jako bych sledoval starosvětsky natočené scény s mužem v kostýmu (man-in-suit), a to bylo fajn, protože málokdy se povede pomocí počítače evokovat tak věrně dojem ze skutečné hmoty. Triky jsou v Iron-manovi naprosto skvělé, a nebýt rodiči poučen o neexistenci tak vyspělých robotických technologií, určitě bych záběrům z Iron mana věřil doslovně.
Iron man nejvíce připomíná naivní dobrodružství ze 40.let, kdy si nikdo nelámal hlavu s prokreslenou psychologií hrdinů, kdy se motivace postav nemusela nijak složitě vysvětlovat – stačilo říci kde je dobro, a kde zlo. Ve filmu, který se ale svým nadprůměrným zpracováním snaží konkurovat Spider-manovi 2, Batmanovi a dalším současným špičkám, bych alespoň náznak něčeho důvěryhodnějšího čekal. Takhle zbyla vysoce nadprůměrná zábava, ze které vám v hlavě neutkví v podstatě nic.
Ondřej Lipenský