Darjeeling s ručením omezeným
{etRating 2.5}
Jestli mě něco dokáže rozčílit, tak je to zklamání od lidí, které mám rád. Wes Anderson je přesně můj oblíbenec. Darjeeling je krok vedle, ať si říká kdo chce, co chce.
Stejně jako u ostatních Andersonových filmů na příběhu není nic komplikovaného. Trojice bratrů (Wilson, Brody, Schwartzman) společně cestují Indickým rychlíkem Darjeeling unlimited (distributor nepochopil, že ono „unlimited“ je označení vlaku a nikoli jejich okřídlené „s ručení omezeným“) se společným cílem vyhledat ztracenou matku a obnovit svoje polámané bratrství.
Anderson natočil film, který nevybočuje z jeho tvorby, ale přesto kvalit snímku předchozích nedosahuje. Opět nás do nosu udeří jeho skoro už dětinská obsese barevnou stylizací. Dobře známá Life-aquatic modř je tu zas a nově se objevují oranžová a žlutá, které perfektně zapadají do scenérií suchých indických stepí. Stejně tak zůstala poťouchlá práce s zoomováním nebo využívání němých zpomalených záběrů.
V čem se stala chyba? To je otázka, na kterou se už několik dní snažím odpovědět. Určitě nejcharakterističtější na Andersonových filmech je bizarní atmosféra a hodně specifický humor. A právě tenhle segment nešlape jak by měl. Scénář filmu je dost rozplizlý, čímž absolutně boří jakoukoli snahu budovat atmosféru. Bez ní působí celý film hrozně upjatě. Darjeeling je takový zatuchlý patvar, který postrádá lehkost a svěžest předchozích Andersonových filmů.
Taky jsem postrádal nějakého charismatického tahouna, který by film táhl podobně jako Steve Zissou v Podmořském světě nebo jako Royala Tennenbauma v Takové normální rodince. Andersonův oblíbenec Murray se na plátně mihne asi 2 minuty, takže veškerá tíže padá na bedra trojlístku Brody – Schwartzman – Wilson. První dva jmenovaní mě ve filmu naprosto zklamali. Na Schwartzmana jsem dlouhodobě alergický, což moji nespokojenost dost vysvětluje. Víc mě mrzí slabý výkon Adriena Brodyho, který vážně nic extra nepředvede. Wilson rozhodně nejlepší, ale stejně hluboko pod svými možnostmi. Všichni tři se můžou snažit jak chtějí, ale úsměv na tváři vám zakmitá jen výjimečně.
Dá se tedy Darjeeling vůbec doporučit? Pro fanouška Andersona je to určitě povinnost (i když hořká ve všech směrech) a pro ostatní je to asi nejhorší možná konfrontace s Andersonovou filmařinou. Jisté je to, že Darjeelingem si mnoho nových fanoušků neudělá a spíše jich pár ztratí. Můžeme jen doufat, že se co nejdřív vzpamatuje a opět se předvede v plné formě. První příležitost má v připravované adaptaci knihy Roalda Dahla The fantastic Mr. Fox.
Byl bych dal hvězdičky dvě, ale Natalie Portman je v předfilmu Hotel Chevalier prostě k sežrání.
Michal Polák