Clona
{etRating 2.5}
V Hollywoodu si někdo řekl, že když už se vráží tolik peněz do předělávek asijských hororů, bylo by vhodné svěřit režii někomu, kdo se v pošmourné mangoidní kultuře orientuje. Slovo dalo slovo a ani ne 4 roky starý thajský trhák skončil v rukou japonského režiséra Masayukiho Ochiaie.
Jak už to tak bývá, u těchto typů filmu je nejlepší námět (když kopírujete dobrý příběh, můžete toho zkazit podstatně méně, než když jej máte vymyslet sami). Clona není žádnou výjimkou. Mladí američtí novomanželé se vydávají za štěstím do světa. On - uznávaný fotograf Benjamin - už v Tokiu před pár lety nějakou dobu žil. Ona - krásná a milá Jane - snad poprvé vylétla z rodného hnízda. Než manžel nastoupí do práce, tráví spolu pár dní v přírodě na líbánkách. Když se jedné noci vrací z výletu, Jane v nepozornosti srazí na silnici neznámou mladou ženu. Zavolají policii, ale po dívce jakoby se slehla zem. Jane ji má ale neustále před očima a navíc se na společných fotografiích mladého páru začnou objevovat podivné šmouhy... Jane se tedy rozhodne vypátrat ducha dívky ze silnice.
To jsme asi v desáté minutě filmu :) Nebudu prozrazovat, co se děje dál, těm zběhlejším v žánru je už nejspíš stejně jasné, jak to všechno dopadne a těm ostatním nebudu kazit zábavu v kině. Fakte ovšem zůstává, že na tuto zajímavou zápletku kromě dávky „lekacích" scén, temné a dusivé atmosféry a momentů konfrontace s duchy hollywoodský tým navěšel další spoustu klišé, které celkový dojem sráží o poznání níž, než bychom v prvním okamžiku řekli.
Je jasné, že prostředí módní fotografie svádí k efektním barevným záběrům plných krásných lidí, přepychových věcí a jiných cool vychytávek. Pro kontrast mezi typickou Američankou a typickou Japonkou tedy tvůrci zvolil vzorec - 1) hubená blondýna s nohama až do nebe 2) malá manga holčička v ultrakrátkých kraťáscích. Zhruba stejně do hloubi jsou propracované všechny postavy.
Z tohoto důvodu je třeba pochválit herečku v hlavní roli, Rachel Taylor, kterou jsme viděli například v Transformers. Jane je v jejím podání uvěřitelná, všechno její racionální i neracionální chování vám prostě Rachel tak naservíruje, že jí budete zobat z ruky. Jejího partnera si střihl Joshua Jackson...a já se musím přiznat, že jsem se od začátku modlila, aby mi celou dobu jeho „roztomilý kukuč" neevokoval Dawsonův svět. Nakonec ale taky nebyl zas až tak špatný.
Je třeba dodat, že se díky japonskému režisérovi podařilo ubrat z prvoplánovitosti většiny amerických hororových snímků a naopak přidat na kvalitě celého filmu. Bohužel i Clona zapadá tak trochu do kategorie nepotěší-neurazí. Jedna moje kamarádka z kina odcházela neuvěřitelně nadšená, druhá klopila zrak a znuděně si to šinula na tramvaj. Ta první už dlouho nebyla v kině, ta druhá je tam pečená vařená. Co tím chci říct? Že fajnšmekra asi Clona do vytržení nedostane, ale u obyčejného (především) televizního diváka sklidí úspěch.
Jana Masaříková