30 dní dlouhá noc

{etRating 3.5}

Kdo alespoň letmo zahlédl pár stránek z komixu Steva Nilese a Bena Templesmithe 30 dní dlouhá noc, tak tuší, že tenhle film nebude ubíhat ve stylu příběhů o distingovaném postarším hraběti z Karpat. Tento příběh je o krvelačných zrůdách, které ještě před nenasytným rozhryzáním krku svou oběť brutálně mučí a docela se u toho baví.

Ideální podmínky pro potěšení tohoto druhu jim poskytne městečko Barrow kdesi za polárním kruhem. Noc tu trvá 30 dní a krutý mráz znemožňuje kontakt se zbytkem světa. Pro někoho důvod k depresi, pro jiného výhlídka na šťavnatou hostinu. Podaří se malé skupince pod vedením šerifa (Josh Hartnett) přežít do východu slunce?

Režisér David Slade udržuje po celý film svižné tempo, a víc než na CGI se spoléhá na budování napětí pomocí tradičních způsobů. Díky tomu velmi dlouho nevíme, jak upíři vlastně vypadají. Vidíme je často jen coby siluety stojící v příšeří za vyděšenými postavami. Tyto okamžiky jsou velmi vydařené a dodávají 30 dní dlouhé noci nádech skutečného hororu. V jeden moment se ale pečlivě budovaná atmosféra zlomí a posune nás do hájemství nefalšovaného masakru. Tady sice cenzorské nůžky ne vždy odhalí vše, co se dalo, ale za pomoci intenzivní zvukové stopy si divák ihned domyslí to nejhorší.

Samotná hudba, nebo chcete-li, zvuk, stojí za samostatný odstavec. Sice si nevybavím nic co by se dalo přirovnat k nějaké melodii, ale souhra všemožných šumů a ruchů, v pravých momentech podtržená bezohledně brutálním rytmem, který vás s každým úderem zdvihne pár centimetrů nad sedačku, dokonale podtrhuje děj. A musím se přiznat, že mně toto noisové běsnění na konci vyburcovalo natolik, že jsem byl vyvrcholením filmu zklamán. Zvukový doprovod sliboval mnohem více, než se nakonec stalo.

Obsazení Joshe Hartnetta do hlavní role se mi zdá obdobně nevhodné, jako Scorsesseho stavičné obsazování DiCapria (s čestnou výjimkou Ztracené identity). Sice se jedná o dobrého herce, ale pro svou roli naprosto nezralého, případně typově nevhodného. Tady měl hrát hlavního hrdinu někdo typu Kurta Russela (vzpomeňte na Věc). Na druhou stranu právě fakt, že Hartnett působí jako jakési herecké batole, se stává klíčovým ve scénách, kde přijde vhod sekyra. Tady se pak dějí věci, které bych od něj vskutku nečekal (a k tomu v áčkovém filmu!). Podivná volba se v tu chvíli začíná jevit jako klad. Z herců však film naprosto ovládá Danny Huston v roli vůdce upírů Marlowa. Jeho role je sice složena jen z valení očí a tupě rozevřených úst, pomocí těchto minimalistických prostředků ale dociluje dojmu naprosté zvířeckosti. V jeho očích jako by se zrcadlil příslib smrti každému diváku, který na něm spočine byť jen jediným pohledem. A přesto, nebo právě proto, je tak těžké od něj odtrhnout hla...promiňte, zrak.

Malá výtka na závěr se týká samotné skupiny upírů obklopující hlavního záporného bose. Chybí tu prokreslení, nějaká vodítka, která by nás dovedla k lepšímu poznání jednotlivých charakterů. A na celku mi trochu vadilo, že vlastně nesledujeme nic nového. Asi nejintenzivnější scéna filmu, kdy upíří vraždí a při tom Marlow přehrává gramodesku svým dlouhým nehtem, mi připomněla vzdáleně podobnou scénu znásilnění z Kubrickova Mechanického pomeranče. Ta je natočena s méně okázalými efekty, a přesto ještě intenzivnější. Otázka by tedy mohla znít, proč se dívat na 30 dní dlouhou noc, když už dávno existují věci s obdobnými motivy, ale lepší. Kam bychom se s takovými otázkami ale dostali, že?

30 dní dlouhá noc není tak dobrá jako třeba nedávný remake Hory mají oči Alexandra Aja. Má ale podobně strhující formu a několik pamětihodných audiovizuálních momentů, které z mysli jen tak nevymizí. A právě kvůli nim to stojí za vidění. I kdyby to měly být ty poslední, na kterých spočinou vaše oči…

Hodnocení:7/10

Ondřej Lipenský

Oficiální stránky: http://www.30dnidlouhanoc.cz/

Odkaz na IMDB: http://imdb.com/title/tt0389722/

Trailer na CSFD: http://www.csfd.cz/film/226298-30-dni-dlouha-noc-30-days-of-night/trailer/