Občan Pes


Do kin jde dnes, 1. března, ambiciózní thajský snímek Wisita Sasanatienga Občan Pes. Jeho plnohodnotné recenze se možná v budoucnosti dočkáte, prozatím na film upozorňujeme alespoň oficiálním textem distributora a stručnou reakcí našeho redaktora.

Oficiální text distributora:
Stydlivý vesnický kluk Pod se vydá do Bangkoku, rozhodnutý prorazit ve velkém městě. Najít tady zaměstnání není tak těžké: brzy začne pracovat v rybí konzervárně na lince na zpracování sardinek. Nešťastnou náhodou tu však přijde o prst. Začne se potloukat po městě ve snaze najít plechovku, v níž by mohl jeho uříznutý prst být. To je ovšem pouze začátek surrealistické pohádky plné absurdního humoru a vizuální virtuozity. Bohaté používání digitálních triků proměňuje šedivý Bangkok v město jasných, téměř kýčovitých barev a podivných prostředí. Film vychází z knížky, kterou napsala režisérova manželka Koynuch (a kterou on pak ilustroval), přičemž nebere sám sebe příliš vážně a obsahuje neobvykle vysokou dávku sebeironie. Jako kdyby chtěl říct: Smějte se mi! Přesto je ale zároveň dojemný, originální a vtipný.


Ačkoliv se většina reakcí na film shoduje s euforickým tónem předchozího textu, najdou se i lidé, kterým se film tolik nelíbil. Tou výjimkou je třeba i náš kolega Ondřej Lipenský, který k filmu píše:



"Oficiální text distributora říká něco o „surrealistické pohádce“. Pokud cílem tvůrců bylo vskutku něco surreálního, potom klobouk dolů. Smysl to moc nedává. V podstatě je to taková thajská odpověď Amelii z Montmaru. Jen s tím rozdílem, že tomu chybí spád, poutavější příběh, a je to příliš zahleděné do sebe. Výtvarná stránka je sice krásná, ale často působí samoúčelně. Třeba hora plastových lahví – vizuálně nádhera, ale je to nabaleno na tak chatrném ději, až jsem si říkal, proč někdo neinvestoval spíš do scénáristy než trikařů."

Kde je ukrytá pravda, se možná dozvíte v nejbližších týdnech, pokud se nám podaří připravit plnohodnotnou recenzi.
< Předchozí   Další >