Medvídek

Všimli jste si, že v české filmu už nějaký čas něco smrdí? Takovým pomyslným smradem je pro mě nesmrtelný tandem Hřebejk Jarchovský. Medvídek je už x-tým společným filmem a jenom potvrzuje, že kvalita snímků jde dolů.
Autoři se mají problém vypořádat se současností. Dokud se od ní drželi dál, tak to bylo v pořádku. Jenže dnes už točí výhradně ze současnosti. Kde tedy tkví hlavní problém? Chyb je v několik a hned se k nim dostanu. Teď už ale k jádru medvídkova problému.
Hřebejk na začátku rozehrává partnerskou šarádu o šesti osobách tedy 3 párech. ( Macháček – Vilhelmová, Luknár – Geislerová, Trojan - Nataša Burger). Na první pohled idylické soužití, ale na ten druhý vyplouvají na povrch partnerské problémy. Zní to zajímavě, ale Hřebejkem oznamovaná Americká krása se nekoná. Jarchovského postavám chybí spojení s realitou. Charaktery, které 90 minut sledujete, jsou plastikové a ploché až hrůza. Ani jediná postava se nechová, tak jak bychom od ní čekali. Emotivní scény napočítáte na prstech jedné ruky. Závěr filmu jen umocní smíšené pocity. Žádné pointy nebo závěrečného poselství se nedočkáte. Páni Hřebejk a Jarchovský by měli vážně uvažovat o pauze, protože tempo jakým dnes točí jim vyloženě nesvědčí.

Hodnocení: 4/10

Michal Polák