Beowulf
Beowulf
Už jen samotné jméno věhlasného režiséra Roberta Zemeckise (Forrest Gump, Polární Express) nám napovídá, že se máme na co těšit. A už po prvních pár minut tohoto snímku vám potvrdí, že jste si vybrali velmi dobrý film při kterém se rozhodně nudit nebudete.

Krásu filmu můžete vidět hned v několika aspektech. Hned ten nejdůležitější je Digitální zpracování, film byl natočen moderní technikou performance capture (Polární Express), díky níž poznáte jednotlivé herce a oceníte „jejich“ herecké kvality, přestože jde stále o animák. Kouzlo této techniky tkví v tom, že si můžete dělat co chcete a stále to vypadá reálně, líbí se vám nějaký herec, ale nelíbí se vám jeho postava? Dejte mu jinou. Takto totiž postupoval sám režisér. Do hlavní role obsadil herce, s ne zrovna atletickou postavou, Raye Winstona a díky P.C. mu mohl dát tělo urostlého, silného a téměř i nezranitelného bojovníka Beowulfa.
Tento hrdina může na neználky nejstarší britské legendy působit jako Herkules, ovšem nebojuje v Řecku, ale ve středověkém Dánsku. Zde je totiž nejvíce zapotřebí.

V úvodních scénách se dostáváme na dánskou hostinu se vším všudy. Medovina, ženy, zpěv… ale také polonahý král, pánové močící stranou, pomlouvajíc „nového křesťanského boha“. Všude samé veselí a písně o chrabrých skutcích udatného krále Hrothgara. Ovšem tento zjevně disharmonický zpěv vyruší v nedaleké jeskyni obludu jménem Grendel. Tato bestie, která je ve filmu pojata jako přerostlé, postižené děcko, se rozhodne utišit veselí obyvatel tím, že vtrhne na hostinu a koho může, toho zabije. Milovníci krve a násilí si v této scéně přijdou na své. Roztrhnutí, nabodnutí, sežrání… To jsou jen příklady usmrcení, na které se můžete těšit.
Není divu, že po této hrozné události volá království o pomoc. V této chvíli se na scéně objevuje chrabrý Beowulf se svou družinou. Oslava na příjezd Beowulfa se uskuteční ve slavné síni, která je stále ještě zničena z minulého útoku Grendela. Na konci oslavy, přichází chvíle pro dámy. Při konstatování hlavního hrdiny, že Grendel nemá zbraně ani zbroj a tak by bylo nefér s ním bojovat jinak než beze zbraní a beze zbroje, si sundává Beowulf celý svůj oděv. Nahý pak uléhá ke spánku a nechává družinu zpívat, aby přilákali Grendela. V následující bitvě mezi dobrem a zlem, je velmi zábavné sledovat, jak režisér několika různými způsoby zakrývá Beowulfův…

Přestože výškový poměr těchto dvou protivníků je několik metrů, vyhrává v pěstním souboji dobro!! Grendel po několika hácích mířených na jeho ušní boltce zbaběle utíká. Je však zastaven mezi dveřmi, kde mu náš lidský bojovník drží ruku a bouchá do ní dveřmi a při poslední ráně zařve: „ I AM BEOWULF!!!“ Tato věta zazní stejně udatně jako dnes již notoricky známý pokřik: „ THIS IS SPARTA!!!“
Po tomto velkolepém souboji, se akce na chvíli odmlčí a do popředí vypluje příběh. Zjistíte, že běžné věci nejsou tím, čím se zdají být. Každý má své malé tajemství, či nějakou slabost a ne každý se s tím dokáže vyrovnat. Na scéně se objeví další démon, Grendelova máti, v podání Angeliny Jolie, která nabízí Beowulfovi nesmrtelnost, pokud si užije s jejím tělem a tím ji zajistí potomka. Přiznejme si narovinu pánové, kdo by neodolal? Tímto okamžikem začne na povrch vyplouvat to pravé poselství. Ať je tento příběh všelijak dobrým filmem, je to stále stará legenda o hříchách otců a počátcích křesťanství (tomu se ovšem Zemeckis zas tak nevěnuje).
Pokud vám tohle všechno nestačí a stále pochybujete zda na to jít, tak si k tomu ještě přidejte snad nejlepší bitku s drakem…. Stále málo? Tak se na to celé běžte podívat do I-MAXU, kde se vám chrabrý Beowulf, či krásná nahá Jolie ukáží 3D!!! A to už stojí za to, nemyslíte?
Beowulf je úžasná podívaná, která se sice, lehce odchyluje od původní legendy, ale vzhledem k moderní době jí to spíše přilepšuje, než škodí. Jediné – za to pro mě velké – negativum vidím v závěrečné písni, která hraje až při titulkách. Ta píseň filmu velmi kazí středověkou atmosféru a nehodí se k jinak pěkně ozvučenému filmu. Pokud zůstáváte na závěrečné titulky, zacpěte si uši!!
Hodnocení: 8/10
Ondřej V. Vysopal
